Fokus Turnov

Podporujeme lidi s duševním onemocněním na cestě k zotavení

Deinstitucionalizace a destigmatizace

Deinstitucionalizace a destigmatizace

Deinstitucionalizace je proces nebo přechod od ústavní (institucionální) péče o osoby s duševním onemocněním ke komunitní péči.

Za ústavní péči je z odborného hlediska považována taková služba, která je velkokapacitní a převažují v ní řád a předpisy nad naplňováním individuálních potřeb a práv uživatelů. Bydlení neodpovídá běžnému standardu a neposkytuje soukromí. Jsou to služby, které izolují své uživatele od vztahů, rodin, komunity, možnosti práce a uplatnění svých zájmů, koníčků či nadání.

Komunitní služby nabízí daleko větší možnosti v poskytování péče zaměřené na individualitu uživatele, je daleko flexibilnější a dokáže více podporovat silné stránky uživatele. Služba komunitního typu také podporuje uživatele v jeho přirozeném prostředí, v jeho bydlení, v jeho komunitě a bere v potaz specifika, která jsou dána lokalitou bydliště uživatele.

Cílem deinstitucionalizace je tedy zkvalitnění služeb i života uživatelů tak, aby jim bylo umožněno žít běžný život v jejich přirozených podmínkách, s ohledem na jejich individualitu.

Stigma znamená společenské odmítání domnělých nebo skutečných vlastností, přesvědčení nebo chování, které odporují sociálním normám. Stigma duševní nemoci je charakterizováno nedostatkem vědomostí o duševních nemocech, strachem, předsudky a diskriminací. Historie je poznamenána izolací a exkluzí duševně nemocných (útulky, trýznění), které však do jisté míry přetrvávají i v současnosti a jsou posilovány existencí institucionálních forem zdravotní nebo sociální péče. Souvisí to i s tím, že duševní poruchy mají kromě svých důsledků zdravotních i závažné důsledky nezdravotní: narušení vztahů s blízkými osobami, riziko bezdomovectví, sebevražedného jednání, možnost nedobrovolné léčby a hospitalizace. Psychické onemocnění se navíc i často projevuje navenek bizarním či neobvyklým chováním.

Důsledky stigmatizace:

  • nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami – stigmatizující postoje zaměstnavatelů, nedostatek vhodných pracovních míst, obavy duševně nemocných z odhalení psychické poruchy v zaměstnání, nedostatečná rehabilitační podpora nižší funkční kapacity u těchto lidí
  • skrytá psychiatrická nemocnost – až polovina lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci a léčby. Možné stigma duševní nemoci je bariérou vstupu do odborných služeb.

V posledních letech byla v mnoha zemích vyvinuta řada iniciativ, které se zaměřovaly na snižování stigmatu duševní nemoci ve společnosti celkově i uvnitř specifických skupin. Patří mezi ně: destigmatizační kampaně, veřejné diskuse, přednášky, programy stimulující zaměstnanost duševně nemocných, terénní a krizové týmy zvyšující léčenost závažně nemocných, posilování uživatelských hnutí a organizací, zavádění legislativy podporující práva duševně nemocných.

Příklady destigmatizačních aktivit v ČR:

Národní ústav duševního zdraví
Read More
„Projekt Destigmatizace“ a web „Na rovinu“ (Národní ústav duševního zdraví)
Týdny pro duševní zdraví
Read More
„Týdny pro duševní zdraví“ (Fokus, UNIJAZZ). Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10 října konají na mnoha místech v ČR koncerty, happeningy, výstavy uživatelů, kulaté stoly, workshopy
Mezi ploty
Read More
„Mezi ploty“ Od roku 1991 každoročně v měsíci květnu v areálech psychiatrických léčeben (Praha Bohnice, Dobřany, Brno Černovice) jeden až dva dni koncertů pro veřejnost (jazzové a rockové kapely)
Blázníš? No a!
Read More
„Blázníš? No a!“ (Fokus Praha o.s.). Diskuse se studenty na středních školách za účasti odborníků a uživatelů. Do projektu zapojeno 6 středních škol v Praze
Previous
Next